7 - Biosféra

• živý obal Země
  • soubor všech živých organismů, které se vyskytují na Zemi
  • na Zemi existuje asi 3,5mld let
  • vznik:
    1. evoluční teorie Charlese Darwina
       • pěnkavy si začaly vzájemně konkurovat, Darwin si všimnul, že mají přizpůsobené zobáky podle toho, jakým druhem potravy se živí
       • nejdříve se stal terčem posměchu
       • existuje plno důkazů tohoto vzniku
    2. naivní abiogeneze
       • život se vyvinul z půdy
         • z půdy vylézají žížaly
       • ze zkaženého masa vznikají mouchy
    3. teorie panspermie
       • život byl na Zemi zanesen jinými živými tělesy
  • výskyt: zemský povrch, vzduch, voda, pod zemským povrchem (půda, dutiny v horninách)
    • nejvýše se vyskytují v horní hranici troposféry
    • kondoři byli pozorováni i ve výšce 10km (díky vzestupnému proudu vzduchu)

    1. voda
    - ve všech částech oceánu byly nalezeny živé organismy

  • areál = území obývané určitým organismem [areál výskytu kosodřeviny, areál výskytu pižmoňů]
  • ekologická nika
    • prostor vymezený ekologickými charakteristikami
    • nika = prostor, který zaujímá daný organismus
    • tento prostor mají všechny druhy živočichů
    • živočichové se vždy v něčem liší
• ekologická valence
  • rozpětí, v jakém je schopen živý organismus přežít
  • například teplota [obr. 1/8]
    • Gaussova křivka
    • nejvíce živočichů žije v ekologickém optimu
• vegetační pásy = biomy
  • odpovídají podnebným pásům
  • změna životních podmínek související se změnou zeměpisné šířky
  1. ekvatoriální
     • malé rozdíly mezi teplotou ve dne a v noci
     • vysoká relativní i absolutní vzdušná vlhkost
     • pravidelné deště
     • tropické deštné pralesy
       • Amazonská nížina, Guyamská vysočina, Brazilská vysočina, Konžská pánev (Afrika), Oceánie a JV Asie („zelené plíce planety“)
       • druhově nejrozmanitější
       • dobré podmínky (vysoká vláha, …)
       • obrovské množství rostlin a živočichů ⇒ nesmírná konkurence
         • neúrodné půdy (živiny okamžitě využívány jinými organismy)
         • rychlý tok látek a energie
       • vytváření několika pater [obr. 1/9]
         • bylinné (chybí), keřové a stromové (zpravidla 3)
         • stromy musí kvůli dosažení světla přerůst ostatní stromy
       • organismy se musí na prostředí adaptovat
         • epifyty (byliny rostoucí na stromech)
           • bromélie, tylancie
         • liány simulující spojením kmen stromu
         • adaptace rostlin na nesmírně vysoké teploty
           • zakulacení tvarů
           • zbavování se listí
           • voskové povlaky
       • světlina
         • místo po jiném stromu, který padne
         • největší konkurenční boj, nejvíce světla
       • tropický deštný prales se po vykácení nebo vypálení již nemůže obnovit
       • živočichové [pumy, jaguáři (Amazonie)]
         • pachové a zvukové signály převládají nad zrakovými (z důvodu šera)
         • plazi, hmyz, obojživelníci
           • např.: žáby rodu dendrobates (šípový jed – kurare)
       • žije zde nejvíce lidí, kteří si zachovali tradiční způsob života
         • některé kmeny ani nebyly zmapovány
  2. tropický
     • malé výkyvy teplot
     • střídají se období sucha a období dešťů
     • směrem k rostoucím zeměpisným šířkám se zvyšuje množství srážek
       • roste vzdušná vlhkost
     • v noci můžou teploty klesat až k bodu mrazu
     1. poloopadavé až opadavé tropické lesy
        • oblast Sahelu
        • vyskytují se jako lemová společenství kolem tropických deštných pralesů
        • zbavují se listí (na celé období sucha, popř. neopadají)
          • čím delší období sucha, tím více rostlin se zbavuje listí
        • baobaby, trnité keře (vytváří špatně propustnou vegetaci – buš)
        • lesy jsou káceny a prostor se používá jako zemědělská půda
          • pěstuje se podzemnice olejná, proso, …
          • chov dobytka (využívají ohrady z trnitých rostlin jako ohradu proti šelmám)
          • kácení vede k dezertifikace = rozšiřování pouštních oblastí
            • vegetace chrání půdu před nadměrným vysoušením svým stínem a bráněním proudění větru
     2. savany
        • jižně od pouští a polopouští [Brazilská vysočina, Austrálie]
        • dominují byliny, ubývá dřevin (dřeviny rozptýleny na velkou plochu a nevytváří lesní porosty)
          • blízko vodních toků se vyskytují i souvislé lesní porosty
          • u stromů se vyvinula tzv. alelopatie
            • uvolňování chemických látek do půdy, které mají zabraňovat růstu konkurenčních rostlin
            • látky působí i proti vlastním semenům, ovšem jakmile strom uhyne, tak se látky z půdy vyplaví a vlastní semena mohou vyklíčit
     3. polopouště a pouště [Sahara, Karalkum, Gobi, Nami, Taklamakan, Nevadská poušť, Sonorská poušť, Atakama, Viktoriina, Velká písečná]
        • v oblastech s nejmenším množstvím srážek [Arabský poloostrov, afrika, severní amerika, centrální asie, austrálie]
        • akutní nedostatek vláhy
        • efemerofyty = rostliny přizpůsobené na sucho
        • velbloudi
          • v hrbech mají tuk, vodu získávají metabolicky
          • před přehřátím se chrání velmi krátkou srstí na břiše, vyzařuje se velké množství tepla
          • pro pohyb na nerovném povrchu mají kopyta rozšiřující se při došlápnutí
        • fenek („pouštní liška“)
          • rozšířené uši
        • velmicia mirabilis – téměř suché, kožovité listy, na koncích osychají a odlamují se
          • poušť Nami v Namibii
        • velký výskyt sukulentů
        • vádí = údolí občasně protékaná vodou
        • oázy = místa v poušti, kde se kousek pod povrchem nachází voda
          • půda často využita k zemědělské činnosti
  3. mírný

     < listnaté lesy
     jehličnaté lesy
     stepi
     - v místech s nedostatkem vláhy, kontinentální klima
     - názvy podle místa výskytu [prérie – Amerika, celiny]

  4. subarktický = subpolární
     • byla zde naměřena nejnižší teplota na severní polokouli
     • malé množství srážek
     • v zimě velké mrazy, v létě až 20˚C
     • na severu zahrnuje vegetační sezóna pouze čtvrtinu roku
     • tundra
       • vyskytuje se v rozsáhlých oblastech
       • velký výskyt močálů
       • permafrost (trvale zmrzlá půda)
       • výskyt i kvetoucích rostlin
       • rašeliniště (borůvky, brusinky)
       • ostřice, suchopýry
       • komáři, muchničky a ostatní hmyz
       • hlodavci [lumíci]
       • sobi
  5. subantarktický = subpolární
     • Grónsko, jižní polokoule skoro celá
     • půl roku tma, půl roku světlo
     • život je zde vázán na moře
     • v zimě až –90˚C, v létě teploty kolem 0˚C
     • naměřena nejnižší teplota na jižní polokouli
     • Ojmjakon – nejchladnější místo na severní polokouli
• výškové stupně
  • změna životních podmínek s nadmořskou výškou

Moře a oceány

• kolem 2/3 rozlohy Země
• představuje anekumenu (neobydlenou část světa)
  • znalosti mnohem menší než o pevnině
• malá rozmanitost stanovišť
  • méně oblastí
  1. tropy
     • představují z hlediska výskytu živočichů nejrozmanitější oblast světového oceánu
       • vyšší teplota (výskyt i studenokrevných živočichů)
       • světlo (12 hodin)
       • salinita v důsledku vyššího výparu
       • méně CO2 a plynů, protože teplá voda špatně rozpouští plyny
         • méně rostlin produkujících kyslík
         • nesmírně velký konkurenční boj z důvodu nedostatku přírodních zdrojů
           • komplikované symbiózy a jiné přizpůsobení
           • složité potravní vztahy
       • jednotlivé druhy se vyskytují v poměrně malém počtu jedinců
       • perutýni, mořští klauni, klipky, ježdíci, murény, rejnoci, chobotnice, hvězdice, koráli, ježovky, mořské houby
  2. mírný pás
     • teplota vody nižší než v tropech
       • větší obsah plynů (kyslík, oxid uhličitý)
     • sezónní vliv na výskyt živočichů
       • v létě jsou moře bohatá na život planktonu
         • velký výskyt potravy i živočichů
     • menší rozmanitost, ale větší množství živočichů
       • kytovci, žraloci, ryby (tresky, sardinky, makrely, lososi)
  3. polární oblasti
     • organismy se sezónně stěhují do regionů s větším výskytem planktonu
     • při střetu mořských proudů dojde k turbulenci a víření živin ze dna
       • vede ke zvýšenému výskytu planktonu a tím pádem i živočichů