Info
Revision: 91
Naposledy upraveno: 20.07.2008 14:16:10
Naposledy upravil: haree
4 - Atmosféra 
- vzdušný obal Země
- pevné složky
< prach, pyly, spory hub, mikroorganismy, led
- kapalné
< voda
- plynné
- 78% dusík (je třeba v bílkovinách)
- 21% kyslík (včetně ozonu)
- 1% argon
- 0.2 – 2.5% vodní pára
- 0.032% CO2
- vzácné plyny
- velké rozpětí
- plynule přechází do vesmíru
Troposféra
- přízemní vrstva atmosféry
- tloušťka 8–11 km
- největší hustota
- 80–90% vzduchu
- se stoupající vzdáleností od povrchu
- snižování hustoty vzduchu
- klesající teplota (0.65 ˚C / 100 m)
- na horní hranici –65 ˚C
- její vlastnosti označujeme jako počasí a podnebí
Stratosféra
- do výšky 50–60 km
- do 30 km klesající teplota
- poté se zvyšuje až k 20 ˚C
1. ozonosféra (25–30 km)
a) ozon
- ve ~ prospívá, jinak škodlivý
- jde cítit
Mezosféra
- do výšky 85 km
- prudký pokles teploty až do –80 ˚C
Ionosféra = thermosféra
- do výšky 800 km
- odraz rádiových vln
- teplota částic 1500 ˚C
Exosféra
- nejřidší část, špatné určení hranice
Počasí
- aktuální stav troposféry v dané oblasti vyjádřený hodnotami meteorologických prvků
- meteor = atmosférický jev
- meteorologie = věda zkoumající atmosféru
- meteorologické prvky
- tlak vzduchu [hPa]
- síla, kterou působí vzduch na zemský povrch
- se stoupající vzdáleností od povrchu klesající tlak
- přepočítává se na hladinu moře
- synoptická mapa (izobary)
- teplota vzduchu [˚C]
- –95 ˚C (Antarktida) – +60 ˚C (údolí smrti)
- závisí na
- nadmořské výšce
- zeměpisné šířce
- úhlu dopadu slunečních paprsků
- množství oblačnosti
- hustota vzduchu
- vlhkost vzduchu
- max 2.5%
< absolutní [g/m3]
relativní [0–100 %]
- poměr skutečné ~ k maximální možné ~- ovlivňuje dýchání, teplotní setrvačnost ovzduší, * srážek
- největší v tropech, nejnižší v pouštích
- srážky
- kapalné, pevné
- horizontální [rosa, jíní, jinovatka]
- vertikální [kapalné = déšt, pevné = sníh, kroupy, krupky]
- je potřeba pevných nečistot, na kterých se sráží vzdušná vlhkost
- krupka = kapka s ledovým obalem
- kroupa = celá promrzlá
- oblačnost
1. (skoro|polo)jasno, oblačno, zataženo
- brouřkové mraky – velká vertikální členitost
- cyry = řasy ⇒ příchod fronty
- rosný bod [˚C]
- teplota při níž se vzduch chová jako 100% nasycený vodními parami
- teplý vzduch je schopen pojmout více vodní páry než vzduch studený
- proudění vzduchu
- z místa s vyšším tlakem vzduchu do místa s nižším tlakem
- označení znamená, ze které světové strany vane
- tlakový gradient
- sluneční svit
< délka, intenzita (heliograf)
- tlak vzduchu [hPa]
- předpověd ~
- na základě meteorologických prvků
< krátkodobá (několik hodin), střednědobá (max týden), dlouhodobá (více)
Podnebí
- dlouhodobý stav troposféry v dané oblasti
- závisí na zeměpisné šířce
Rovníkový podnebný pás
- 0–10˚
- vysoká teplota, vlhkost, oblačnost
Tropický pás
- 10–30˚
- čím vyšší zeměpisná šířka, tím nižší vlhkost, srážky, vyšší teplotní rozdíly
Subtropický pás
Mírný pás
- 40–50˚
- 4 roční období
< kontinentální, oceánské
(sub)polární pás
- největší teplotní rozdíly během roku
- velmi nízké teploty, krátká léta, dlouhé zimy
Globální cirkulace
- důvody
- rozdílná distribuce tepla
⇒ tlakové výše a níže
- rotace Země
- rozdílná distribuce tepla
- na rovníku ohřívání vzduchu
⇒ oblast nízkého tlaku
- na pólech ochlazování vzduchu
⇒ oblast vysokého tlaku
- vzniká vítr
- z oblasti vysokého do nízkého tlaku vzduchu
- proudí v čočkách
- z důsledku Corriolisovy síly je vychylován
- místní větry
- fén
- Alpy
- bóra
- Jadran
- fén
