1 - Tvar a pohyby Země

• první myšlenky – Země má tvar desky
• Řekové si mysleli, že Země je kulatá
  • viděli kulatý stín na Měsíci
  • téměř přesně vypočítali velikost Země
• {16. st.} Země není kulatá, je to rotační elipsoid
• geoid = těleso, jehož tečny k povrchu jsou kolmé ke směru tížnice
  • 7–15 m rozdíl oproti kouli
  • tvar oběžné dráhy odpovídá tvaru geoidu
  • S polokoule < jižní o 166km²
  • zonální rozdělení úhrnů slunečního záření
• ortodroma = nejkratší spojnice 2 míst na povrchu koule

  [letecká doprava]

• loxodroma = čára, která protíná poledníky pod konstantním úhlem

  [námořní doprava]

Pohyby Země

Rotace (kolem osy)

• Země rotuje ze západu na východ
• důkazy
  1. zdánlivý pohyb nebeských těles po nebeské sféře
  2. slapové jevy
• důsledky
  1. Coriolisova síla = vychyluje předměty, pohybující se SJ směrem
  2. střídání dne a noci
  3. Všechna vesmírná tělesa rotují
• zemská osa
  • pomyslná čára procházející středem Zěmě, protínající se na pólech
  • o 23.5˚ stupně nakloněna ze směru kolmého k rovině ekliptiky
  • směřuje na Polárku, má stabilní sklon
• siderický (hvězdný) den = otočení Země o 360˚ = 23 hod 56 min 4.1 sec
  • doba mezi 2 svrchními kulminacemi hvězdy
• střední sluneční den = doba mezi kulminacemi středního Slunce = 24 hod
  • střední Slunce
    • průměrná rychlost, kterou se země pohybuje po oběžné dráze
    • normálně se Země pohybuje rychleji v periheliu a pomaleji v afeliu
• pravý sluneční den = měřen pomocí pravého Slunce

Oběh Země kolem své osy

• důkazy
  1. nepřímé
     • kdyby Země nerotovala, všechny objekty na obloze by musely obíhat kolem Země
       • museli by oběhnout kolem Země za stejnou dobu, bez ohledu na to, jak jsou daleko (museli by přesahovat rychlost světla)
     • všechna známá tělesa ve vesmíru rotují
  2. přímé
     • Coriollisova síla
       • objekty pohybující se po Zemském povrchu jsou vychylovány
       • na severní polokouli doprava, na jižní doleva
       • příklady: vychylování větrů, strmost pravého břehu řeky tekoucí severojižním směrem (levého břehu u řeky tekoucí směrem opačným)
     • vychylování padajících předmětů
       • předměty mají stejnou úhlovou rychlost, ale jinou obvodovou rychlost
         • předměty výše mají delší dráhu
• důsledky
  • střídání dne a noci
  • zploštění na pólech
  • slapové jevy
    • projevy gravitace vesmírných těles
      • převážně měsíce (protože je blíže Zemi)
    • vede k deformaci zemského tělesa
    • týkají se moří a oceánů, atmosféry
  • různé časy
  • zdánlivý pohyb těles po nebeské sféře
• skočný přiliv
  • tělesa jsou v přímce
  • nejzřetelnější
  • rozdíl mezi přílivem a odlivem může být 12 – 15 metrů
• mezi přílivem a odlivem je doba asi 6 a 1/4 hodiny
  • protože měsíc obíhá kolem země (oběh měsíce trvá lunární měsíc = 28 dní)
• přístavní čas
  • udává dobu, kdy v daném konrétním přístavu nastává příliv a odliv
• přílivové elektrárny
  • založeny na rozdílu hladin při přílivu a odlivu

Oběh Země kolem Slunce

• důkazy
  • roční paralaxa hvězd
    • roční zdánlivý pohyb hvězdy po nebeské sféře
    • stejná hvězda se během roku promítá pokaždé do jiného bodu
    • po roce se hvězda promítne zase do stejného bodu
    • velikost závisí na vzdálenosti, tvar na poloze vůči rovině ekliptiky
  • aberace hvězd
    • pohybující se pozorovatel vidí hvězdu v jiném místě, než kdyby se nepohyboval
• důsledky
  • střídání ročních období
• ekliptika = oběžná dráha = 939.2 mil km
• perihelium = přísluní
  • vzdálenost 147,1 mil km
  • rychlost 30.27 km/s
  • Země je ke slunci přivrácená jižní polokoulí
    • na jižní polokouli je kratší léto, než na severní
• afelium = odsluní
  • vzdálenost 152 mil km
  • rychlost 29.27 km/s
  • Země je přivrácená severní polokoulí
• 1 AU = 149,6 mil km = střední vzdálenost Země od slunce
• obratníky mají souřadnice 23,5 stupně
• jarní rovnodennost
  • 21. 3.
• letní slunovrat
  • 21. 6.
  • sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník raka
• podzimní rovnodennost
  • 23. 9.
• zimní slunovrat
  • 21. 12.
  • sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník kozoroha
• polární kruhy
  • 66.5°
  • poslední rovnoběžka, kterou je možno vidět
• póly se nachází ve stínu Země
  • slunce půl roku nevyjde a půl roku nezapadne
• místa lišící se zeměpisnou šířkou mají rozdílnou délku dne a noci