9 - Revoluce

Americká revoluce

v 17. stol. zde odcházeli z Anglie hlavně puritáni – Pilgrim fathers
v severní Americe nebylo koření, kovy, nebyl o ní zájem
2. generace kolonizátorů – Britové, Francouzi a Nizozemci
Angličané obsazovali hlavně východní část, Francouzi vnitrozemí, Španělé na jihu, Rusové získali Aljašku
střety s původními obyvateli, ti byli téměř vyhubeni
kolonisté začali dovážet africkou pracovní sílu – otroctví
sever a jih se lišil – na severu těžba kovů, dřeva a obchod; na jihu zemědělství a větší míra otrokářství
britská koruna, daně do Británie, ale neměli zastoupení v parlamentu i nižší ekonomická práva
Britové drželi zahraniční obchod amerických osad
po Britsko-Francouzské válce byla dobyta francouzská území v Kanadě
Britové uvalovali cla a poplatky na různé spotřební výrobky – noviny, papíry, čaje
1773 Bostonské pití čaje = Boston Tee Party – osadníci se převlékli za indiány a vyházeli Britům čaje do vody, nutili je násilně pít čaj
Britové posílili vojenskou moc
1774 Kontinentální kongres, zástupci všech osad, radikálové prosazovali odtržení od Británie
1775 Incident v Lexingtonu → konflikt
George Washington byl postaven do čela armády
4.7.1776 Prohlášení nezávislosti, Ústava (T. Jefferson)
Všichni lidé jsou si rovni před zákonem, moc je rozdělena mezi soudní, zákonodárné a výkonné instituce
rovnost se nevztahovala na ženy, černochy, afroameričany
zpočátku prohrávali osadníci – Britů bylo mnoho, zaplatili si i Ruské žoldáky, Washington použil ústupovou taktiku
T. Paine – novinář agitátor → finanční i vojenská pomoc Francie, Španělska pomohla vyzbrojit armádu
1777 Saratoga – výhra Američanů;1781 Yorktown – námořní bitva
poté jednání ve Versailles, po dvou letech uznání nezávislosti, ta se týkala pouze malého území – východní část
po revoluci obrovská hospodářská krize, názorové rozpory – centralisté i federalisté
1788 nová Ústava – jen zásadní otázky zůstaly v rukou federální vlády
Kanada zůstala Britská
symbolem svobody Sochy Svobody (46m)
Mt. Rushmore – Washington, Jefferston, Rooswelt, Lincoln Francouzská revoluce
během 17. a 18. století byla velmocí v oblasti kultury a umění
hlavně v 18. století už docházelo k oslabení, nebyla schopna zachytit trend průmyslové revoluce
absolutistická vláda, od roku 1614 se nesešly stavy
nákladný styl života panovnického dvora
výrazně ekonomicky se zapojila do boje USA proti Francii
mělo dojít ke zdanění privilegovaných vrstev → odpor, odstoupení baron Nekr musel odstoupit
vlny neúrody a hladomoru
v celé FRA byli vybráni zástupci do generálních stavů (šlechta, církevní představitelé a „třetí stavy“(právníci, soudci, úředníci)
ve Versailles se provolal třetí stav mluvčím FRA národa, přidala se k nim malá část šlechty a většina kněžstva
vytvořili nový politický program – Národní shromáždění
1789 panovník povolal vojsko, FRA měšťané se o tom dozvěděli dříve, vytvořili tzv. Národní gardy, 14.7 zaútočili na Bastilu a dobyli ji
vlna povstání se rozšířila i na venkov, rolníci útočili na šlechtu
Národní shromáždění vydalo Prohlášení práv člověka a občana
vycházelo z myšlenek osvícenství
všichni občané jsou si před zákonem rovni
základní svobody – svoboda vyjadřování, shromažďování, politické aktivity
vytvářejí se politické kluby
Cordeleři, Jakobíni (radikálnější), Girondisté
září 1791 Nová ústava
omezovala postavení panovníka, Francie byla konstituční monarchií, základní svobody
volební právo bylo ale omezeno podle majetku, nejchudší – sansculoti – praticky neměli volební právo
zrušena privilegia šlechty, závislost venkovanů na šlechtě, desátky
změny vyvolávaly strach v okolí – Habsburkové uvažovali o intervenci a útoku
v dubnu 1792 vyhlásilo Národní shromáždění Svaté říše Římské válku
shromažďování vojáků v Paříži
zrodila se FRA hymna – píseň dobrovolníků v Marseille – bojová píseň
srpen 1792 došlo k útoku na královské sídlo, obvinění panovníka z vyjednávání s Rakouskem a uvěznění
další násilnosti, často nesmyslné
válka, 1792 Valma – zastavení vojsk SřŘ
došlo k zásadním politickým změnám – sesazení panovníka, vyhlášení republiky, všeobecné hlasovací právo
protiútok na území Belgie, dostali se až k Rýnu
leden 1793 – Ludvík XVI. – odsouzen a popraven gilotinou → vyostření situace
docházelo k povstáním proti republikánům – reakce na zabírání potravin a násilí proti církvi revolučních vojsk
1793 Vendeé – brutální teror – 200–400K lidí zavražděno – Revoluční gardy vypalovaly celé vesnice
1793 selské povstání Chuanů, brutálně potlačeno
Revoluční vojska utrpěla porážky, po popravě krále zesílil tlak okolních států
zhoršení hospodářské situace
2.6.1793 povstání Jakobínů, převrat, dostali se k moci
Jakobíni byli radikálové, díky hosp. situaci získali podporu chudších vrstev
zavedli nejvyšší ceny, maximální platy, začali prodávat půdu sedlákům, která byla konfiskována šlechtě
zavedli jiné týdny, měsíce, zrušili svátky a vytvořili pouze svátky revoluce, nová jména ⇒ chaos
zajišťovali pracovní možnosti, všeobecné volební právo pro muže, každoročně se měly schvalovat volbami důležité zákony
politický systém Jakobínů byl pak (po nastoupení Robespierre) ale teror
založení Výboru pro osobní blaho, bezpečnost…systémy agentů, tajné policie
stoupenci krále, příslušníci šlechty byli pronásledováni, terorizováni začali být i Girondisté
ničení šlechtických sídel, klášterů, kostelů
Marat – Jakobín, psal nenávistné články do novin, byl na něj spáchán atentát
nakonec byl zatčen i Robespierre, v červenci 1794 byl popraven
později napodobeni Bolševiky
vytvořena vláda direktoria, k moci se dostali umírnění stoupenci republiky
1795 povstání stoupenců monarchie, potlačeno Napoleonem
1796 Jakobíni (vůdce Gracchus Babeuf) povstali, potlačeno
zaveden znovu volný obchod ⇒ opět zhoršení postavení chudých vrstev
expanzivní vztahy – ovládnutí Švýcarska – vytvoření Helvetské republika
1798–1799 ovládnutí celé Itálie
1799 Napoleon provedl převrat a stal se konzulem
dopady
posun k moderním dějinám
do 1792 změny k lepšímu, poté teror