7 - Kůže

• derma
• rozhraní mezi vnějším a vnitřním prostředím člověka
• 0,5mm – 4mm
  • nejtenší na rtech, víčkách, žaludu penisu
  • silná na hýždích, podpaždí
• ohybové linie [na dlaních]
• kožní řasy [předkožka penisu]
• melanin
  • způsobuje zabarvení kůže, vyskytuje se v melanocytech
• chrání tělo před vnějšími vlivy, před pronikáním infekce
• baktericidní účinky = ochrana před bakteriemi
• ochrana proti přehřátí

stavba kůže

• skládá se ze 3 vrstev
  1. epidermis = pokožka
     • papilární linie = pokožka není rovná a tvoří záhyby
       • naprostá odlišnost, nikdo nemá stejné papilární linie
       • využívána v daktyloskopii, v kriminalistice (sejmutí otisku prstů)
       • částečně se dědí
     • na povrchu se nachází epitel
     • vícevrstevný, dlaždicový a rohovějící
     • zespoda vyrůstá vrstva buněk s buňkami krychlového tvaru, postupně směrem k povrchu se buňky stlačují a mizí jádro
     • než se dostanou jednotlivé buňky k povrchu, uplyne asi 1 měsíc (za den se oddělí asi 10g buněk)
     • pigmentové buňky = melanocyty
       • albinismus = úplné chybění pigmentu (genetická porucha, projevuje se u všech etnik)
  2. škára = Corium
     • dobře prokrvená a inervována
     • obsahuje mazové a potní žlázy
     • potní žlázy
       • tvar kanálku, který je trubičkovitě stočený
       • uvolňují pot z cytoplazmatické membrány
       • vývod na povrch kůže
       • produkují sekret (pot – 0.1l – 10l)

         < voda, chlorid sodný, močovina, kyselina močová, kyselina mléčná, amoniak, mastné kyseliny, kreatinin

       • soustředěny v podpaží, v tříslech, na čele a na zádech
       • minimum na břiše
       • na pocení má vliv i stres a emoce
       • sekrece je řízena nervově (vegetativní nervy – sympaticus)
       • „sklářské křeče“
         • způsobuje je dehydratace spojená s nedostatkem soli
     • mazové žlázy
       • produkce mazu je spojená se zánikem buňky
  3. podkožní vazivo
     • převažuje tuk
     • spojuje ostatní vrstvy kůže

Nehty

• nehet = unguis
• destička z rohoviny vyrůstající z nehtového lůžka na koncích prstů
  • vytváří oporu pro bříško prstu, umožňuje lépe vnímat hmatem
• vyrůstá ze zárodečné vrstvy, ta se nachází pod nehtovým valem
• nejméně vyvinut na malíčku nohy
  

  stavba nehtu

• na nehtové ploše se vyskytuje nehtový okraj, u nehtového kořene se vyskytuje nehtový měsíček
  
• na nehtech se dá poznat zdravotní stav
• nehty na nohou často podléhají onemocnění dermatomykózy

Vlasy

• na hlavě (vlasový porost = kštice)
• nad očima (obočí)
• na okraji víček (řasy)
• jinde na těle (ochlupení)
• vlas se skládá ze 2 částí (vlasový kořen a vlasový stvol)
  
  • vlas vyrůstá z vlasového lůžka, je cévně i nervově zásoben
  • vlasový stvol je tvořen rohovinou
• vlasy se průběžně obměňují
  • vlas vydrží 2–5 let
  • z jednoho kořínku se vlas obnoví asi 12× za rok

Ochlupení

1. primární = lanugo
   • vyvíjí se během nitroděložního vývoje
   • primární ochlupení se poté ztrácí, je jedním ze znaků nedonošenosti plodu
2. sekundární
   • vyvíjí se po porodu
   • Chloupky, řasy, obočí
3. terciární
   • objevuje se v pubertě
   • silněji vyvinuto u mužů
   • zadržují nečistoty
   • Chlupy v podpaždí, nose, uších, pubické ochlupení
   • u žen je hranice pubického ochlupení ostrá, u mužů přechází na tělo

Onemocnění kůže

1. akné
   • vznikají vystoupeniny na kůži
   • často se objevují v pubertě
   • většinou se vyskytují i paraziti – roztoči (Trudník lidský)
2. parazitické onemocnění
   • způsobeno nedostatečnou hygienou (Zákožka svrabová)
   • Veš muňka – způsobuje svědění v okolí pubického ochlupení

Termoregulace

• homoiotermní živočichové
  • negativní zpětná vazba
  • orgány vedoucí k produkci tepla v době bazálního metabolismu
    • činnost srdce, jater, ledvin, mozku
  • mimo období bazálního metabolismu produkují teplo svaly
    1. termogeneze třesová
       • rozhodující podíl na produkci tepla při chladnu
       1. růst svalového napětí
       2. periodické kontrakce ve svalech, které nejsme schopni ovládat vůlí
       • člověk může vytvořit teplo také produkcí svalové aktivity
    2. termogeneze netřesová
       • prostřednictvím hnědé tukové tkáně, nacházející se u novorozenců na zádech mezi lopatkami
         • vlivem noradrenalinu se štěpí tuky (oxidativním mechanismem) a vytváří se teplo
       • prostřednictvím svalové aktivity
• ztráty tepla
  1. mechanismus střídání stahu a roztažení cév
     • mechanismus vasokonstrikce a vasodilatace
     • pokud se tělo potřebuje zbavit tepla, zvýší se průtok krve
     • při podchlazení mohou vznikat omrzliny
       • ochlazenou částí se sníží průtok krve, k buňkám se nedostává kyslík a buňky odumírají na nedostatek kyslíku
  2. odpařování vody
     • zejména pocení
       • pocení může být zvýšeno i psychicky (nervozita, nevolnost)
     • tělo se zbavuje vody, soli a jiných látek
       • tělo upřednostňuje snížení teploty před homeiostázou iontů (ztrátami soli)
       • za den vypotíme bez námahy asi 1,6 litru, při námaze až 10 litrů.
• teplota lidského těla se pohybuje mezi 37 – 37,3˚C
  • měříme většinou na periferiích
    • v podpaždí (kolem 36,5˚C)
    • v dutině ústní (kolem 37˚C)
    • v konečníku (kolem 37,3˚C)
• jako horečka se označuje teplota nad 38˚C
• vysoká horečka představující ohrožení života kolem 40 – 42˚C
• teplota od 37,5˚C do 38˚C se označuje jako zvýšená teplota
• při teplotě pod 36˚C se jedná o podchlazení
• umělá hibernace = terapeutický postup využívaný při operacích
  • umělě se podchladí tělo, zpomalí se biologické pochody (tepová frekvence, metabolismus ve tkáních)
  • využívá se například při operacích srdce, popř. transplantaci
• úpal = celkové přehřátí organismu
• úžeh = při vystavení těla intenzivnímu slunečnímu záření

Řízení tělesné teploty

• řízena reflexně, negativní zpětná vazba
• termoregulační centrum se nachází v hypothalamu
  • odtud jsou vydávány podněty svalům a cévám (zvětšování a zmenšování průměru)
• horečka
  • fyziologická reakce na infekci
  • vzniká působením látek nazývaných pyrogeny (vznikají v leukocytech)
  • tělo se nastaví na vyšší teplotu (nezačneme se potit)
  • antipyretika = látky snižující tělesnou teplotu