Info
Revision: 228
Naposledy upraveno: 17.11.2008 20:23:41
Naposledy upravil: kn
1 - Asie
- význam neustále roste
- rozkládá se na eurasijské litosférické desce
Poloha
- hranice kontinentu
- Východní úpatí Uralu, řeka Emba, pobřeží Kaspického moře (patří do Asie), řeky Kuma a Manič (Kumomaničská sníženina)
- Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, průliv Bospor, Marmarské moře, Dardanely, západní pobřeží Malé Asie
- Suezská šíje (Sinajský poloostrov patří Asii), Rudé moře, průliv Báb-al-Mandab, Arabské moře, Maledivy, Velké sundy
- Beringův půrliv
- rozloha 44,5 mil čtverečních kilometrů
- 27˚ v.z.d. – 176˚ z.z.d.
- 11˚ j.z.š – 82˚ s.z.š.
Mezní body
- Z – mys Baba
- J – mys Buru
- V – Děžněvův mys
- S – Čeljuskinův mys, poloostrov Tajmyr
- nejvyšší bod – Mount Everest (Sagarmatha – nepálský název) 8850 m.n.m.
- nejnižší bod – pobřeží Mrtvého moře
- nejhlubší jezero – Bajkalské jezero
- Ojmjakon – nejchladnější místo, naměřena nejnižší teplota
- největší jezero – Kaspické moře
- nejslanější jezero – Mrtvé moře
- nejdeštivější místo – Čérápundží (Monzuny zastavované o Himaláje)
- největší poloostrov – Arabský poloostrov
Přírodní podmínky
Povrch
- skládá se ze 2 tabulí a 2 štítů
- kusy litosférických desek různého stáří
- Indický štít, Arabský štít, Čínská tabule, Sibiřská tabule
- patří k Laurasii
- změněna v důsledku Alpsko-Himalájského vrásnění
- nejsilnější zemská kůra na Zemi
- patří k Laurasii
- poloostrovy
- Arabský poloostrov
- poloostrov přední Indie
- poloostrov zadní Indie
- mys Guru – nejjižnější bod
- Kamčatský poloostrov
- Čukotský poloostrov
- ostrovy
- souostroví Velké Sundy
- Borneo
- Sumatra
- Jáva
- souostroví Malé Sundy
- Timor
- Filipíny
- Kjúšu
- Šikoku
- Honšú
- Hokkaido
- Kurily
- sopečného původu
- v minulosti spory
- naleziště zlata, oblast rybolovů
- Cejlon
- Srí Lanka
- Kypr
- Maledivy (korálové ostrovy)
- protáhlý, prstenčitý tvar
- ploché, nízké ostrovy, nadmořská výška asi 5–7m
- ohroženy stoupající hladinou světového oceánu
- souostroví Velké Sundy
Vertikální členitost
- největší vertikální členitost ze všech světadílů
- rozdíl asi 9000m, nejvíce na světě
- Turkmanská proláklina
- –340 m.n.m.
- Indický subkontinent je tlačen do Eurasie, dochází k deformacím a celá krajina se zvlní
- rovnoběžná říční síť
- Alpsko-Himalájské vrásnění stále probíhá, Mt. Everest neustále roste
- Pamír
- vybíhají z něj horské hřbety
- na JV Himaláj
- na JZ Karákorán
- K2
- na V Kunkun-Šan
- na SV Ťan-Šan
- na Z Hindúkuš
- Zagros, Taurus, Velký Kavkaz
- vytváří se plošiny a pánve
- Tibetská plošina (asi 5000 m.n.m., trvale obydlená člověkem)
- Tarinská pánev
- poušť Taklamakán
- Dekánská plošina
- silně zalidněná
- ohňový prstenec
- Velké a malé Sundy, Filipíny, Kurily, Kamčatka
- častá zemětřesení, seismicky i vulkanicky aktivní
- oblast Íránu
Nížiny
- Západosibiřská rovina
- nevhodná pro zemědělství (permafrost)
- Turanská nížina
- kolem Aralského jezera
- bez zásahu člověka nevyužitelná pro zemědělství
- nutnost zavlažování
- vhodné pro zemědělství
- Mezopotámská nížina
- Indoganžská nížina
- Velká čínská nížina
Vodstvo
- úmoří 4 oceánů
- Severní ledový oceán – S
- Tichý oceán – V
- Indický oceán – J
- Atlantský oceán – Z
- bezodtoké oblasti
- Turanská nížina
- oblast odvodňovaná do Kaspického moře
- Tarinská pánev
- pouštní oblasti
Jezera
- Kaspické moře
- slané jezero, vzniklo oddělením od světového oceánu vrásněním
- zbytek po moři
- od severu k jihu se prohlubuje, v jižní části 1025m hloubka
- záliv Kara-Bogaz-Gol
- hladinu má o 4 m níže, než je hladina jezera, kvůli intenzivnímu vypařování a malému přítoku
- Bajkalské jezero
- nejhlubší jezero na světě (1637 m)
- největší zásobárna sladké vody na světě
- tektonického původu
- Mrtvé moře
- největší salinita (30%)
- přítokem je řeka Jordán
- přítok je malý, hladina moře klesá
- Aralské jezero
- druhé nejrozsáhlejší
- relikního původu (dříve moře)
- v minulosti plněno řekami Amudarja a Syrdarja
- v dnešní době řeka Amudarja do jezera nedoteče, kvůli využívání řeky na zavlažování
- Balchaš
- protáhlého tvaru, tektonického původu
- části jsou od sebe téměř oddělené poloostrovem
- jižní část je sladká, východní část je slaná
- Lobnor
- Turkmanská proláklina
Vodní toky
- Chang Tiang
- Huang-He
- Ob-Irtyš
- největší délka povodí
- Lena
- pramení kousek od Bajkalského jezera
- Amur
- nejdelší řeka
- Angarja
- vytéká z Bajkalského jezera
- Jenisej
- Eufrat, Tigris
- Brahmaputra
- nejrozsáhlejší delta
Podnebí
- všechny podnebné pásy, kromě subantarktického a antarktického
- největší část v mírném pásu
- ekvatoriální pás
- nachází se zde tropické deštné pralesy
- monzuny
- periodické pravidelné větry
- letní
- z oceánu na pevninu
- přináší obrovské množství vláhy
- zimní
- z pevniny na oceán
- suché
- nejrozsáhlejší pás pouští
- stepi, listnaté a jehličnaté lesy, tajga, tundra, arktické polární pustiny, …
Rostlinstvo a živočišstvo
- podobné druhy, jako v Evropě, protože živočišné a rostlinné druhy mohou migrovat po Eurasii
- několik společných zvířat s Afrikou
- přirozený výskyt tygrů
Obyvatelstvo
- asi 3.8 – 3.9 mld. obyvatel
- Čína (1.2) a Indie (1.0) nejlidnatější
- protipopulační politika
- 1 rodina = 2 děti
- pozvolné snižování populace, kvůli úmrtnosti do puberty
- Číňané, kteří se přestěhují do vnitrozemí, mohou mít více dětí
- 1 rodina = 2 děti
- 2 rasy (europoidní a mongoloidní)
- hranice pohoří Ural → kaspické moře → himaláje
- Malá Asie, Sibiř europoidní
- velmi nerovnoměrně rozmístěno
- přelidněné oblasti
- přední Indie, východ Číny, Japonské ostrovy (zejména Honšú), ostroj Jáva
- Peking, Shanghai, Mombay, Kalkata
- nejméně obydlené
- centrální Čína, Mongolsko, Sibiř
- přelidněné oblasti
Jazyky
- Indoevropské jazyky – Z, JZ
- Austroasijské (Vietnamština, Laoština, …) a Austronéské (ostrovy)
Náboženství
- Palestina
- Křesťanství, Judaismus, Islám
- přední Indie
- Budhismus
- další náboženství: konfucionismus, taoismus
- velký význam, zajišťují udržování společenství
- číňané jsou poslušní politickému vedení země
- kastový systém
