3 - Filosofie klasického období

• období, kdy politická nadvláda aristokracie byla vystřídána vládou otrokářské demokracie
  • na vládě se mohou podílet všichni svobodní občané (pouze muži)
• vzniká demokracie a volitelné instituce
• vzrůstá význam řečnictví
• rozkvět kultury, lidé se začínají politicky vzdělávat
• vzniká nové povolání profesionálních učitelů obecné vzdělanosti

Sofisté

• od řeckého slova sofistai = učitel moudrosti
• za vyučování brali plat
• nebyli filosofy v pravém slova smyslu
  • učili řečnictví, zabývali se etikou
• učili žáky myslet, mluvit a jednat s ohledem na praktické využití
  • politické a právní vystupování na veřejnosti
• v lidském jednání a v teoretických sporech je rozhodující úspěch
• zdánlivě logickým postupem se snažili dokázat nepravdu
  • neuznávali objektivní právo
• později slovo sofista získává hanlivý nádech
• jejich učení se říká sofistika
• vědomé použivání sofismat
  • sofismata = logické klamy
  • používali je k pokusu o dokazování
  • sofisma rohatý
    • co jsi neztratil, to máš
    • neztratil jsi rohy, tedy máš rohy
    • spočívají v chybných premisách
• odmítali náboženství
• skepticismus
  • směr, který pochybuje o možnostech poznání objektivních skutečností
• subjektivismus
  • směr, který zdůrazňuje závislost poznání na poznávacím subjektu

Prótagorás z Abdér

• 481 – 411 př.n.l.
• patřil k prvním sofistům
• za řečnické umění získal slávu a bohatství
• zpochybnil relativnost pojmů dobra a zla a princip užitečnosti
  • bolest je pro nemocného zlem, ale pro lékaře dobrem
• lidem se tytéž věci mohou jevit různě
• pravda je relativní a subjektivní

Georgias z Leontín

• 483 – 375 př.n.l.
• ve svých spisech popisoval možnost či nemožnost
  • řekl, že „nic“ neexistuje, kdyby „nic“ existovalo, muselo by to být nepoznatelné

Sókratés

• 469 – 399 př. n.l.
• pocházel z Atén
• žena Xantifa
• byl synem sochaře a porodní báby
  • vyučil se sochařem, později toho zanechal a věnoval se filosofování
• vyučoval bezplatně, jeho vyučování byl rozhovor
  • žák se ptá, on odpovídá
• byl označen za nejmoudřejšího člověka, celý život hledal člověka moudřejšího než on
  • výrok „Vím, že nic nevím.“
• Sókratovská či maieutická metoda
  • v rozhovorech mu jde o hledání pravdy, srovnává to s porodnickým u­měním
  • má 2 fáze
    1. destruktivní
       • snaží se zpochybnit názory toho, kdo diskutuje a přimět jej k tomu, aby uznal, že to co si myslel, není pravda
    2. konstruktivní
       • Sokrates jej dovede k nové definici pojmů
• podporoval aristokracii, proti aténské demokracii, protože Démokritos říkal, že stát nemají řídit všichni, ale pouze schopní a vědoucí
• na konci života byl obžalován z bezbožnosti, kažení mládeže
• Sókratova etika
  • etický intelektualismus
  • vědění vede ke ctnosti a mravnosti, když se vzděláváme
  • lidé jednají špatně jen z omylu
    • člověk vědomě nečiní zlo, pokud ví, co je to dobro a spravedlnost
    • moudří lidé by neměli činit zlo
• zavádí termín daimonion
  • božský hlas, svědomí
  • vnitřní hlas, který nás varuje před špatnými činy
  • kdo pozná, co je dobré, nemůže být nectnostný
• Citát: „nemá být koráb zakotven jen jednou kotvou a život na jedné naději“
• Citát: „lidský život není nic jiného, než řetězec zmeškaných příležitostí“

Malé Sokratovské školy

• založeny žáky Sokrata na různých místech
• nesou název místa, kde byly založeny

Vegarská škola

• zabývali se logikou a etikou, také tvořili sofismata
• učili zadarmo
• „Když o sobě lhář prohlásí, že lže, má pravdu, nebo lže?“

Eliská škola

• osada na Peloponésu
• navazuje na Vegarskou školu
  • logika a etika
• Fairon z Elidy

Kyrénská škola

• osada na pobřeží severní Afriky
• hédonismus

Hédonická škola

• hedoné = slast, požitek
• zabývala se etikou
• smyslem lidského života je dosažení slasti, tělesných požitků
  • vše se snažíme korigovat rozumem
• měli vliv na epikorejce

Kynická škola

• rozvíjí se v Aténách, je protikladem školy Kirénské
• zakladatelem je Antisthenes
• cílem života je ctnost
• co se ke ctnosti nevztahuje je zcela nepodstatné
• cesta ke ctnosti je omezení tělesných tužeb
• hlásají návrat k přírodě
• propagují askezi
• nejznámější představitel je Díogenés ze Sinópé
  • žil v sudu, nic nevlastnil
• vznik pojmu kynismus → cynismus

Platón

• 427 – 347 př.n.l.
• pocházel z aristokratické rodiny
• žák Sokrata, pohrdal aristokracií, protože režim zabil jeho učitele
• po setkání se Sokratem spálil všechny své výtvory
  • začal zachycovat Sokratovy rozmluvy
  • forma dialogu
• odcestoval do Vega
• v roce 376 založil akademii
  • velká filosofická škola
  • vyučovala se filosofie
• napsal 34 děl
  • Obrana Sokratova
    • popisuje soudní spor Sokrata
    • názory na to, jak by měl stát fungovat, jak by měl být uspořádán
    • 7. kapitola: podobenství o jeskyni
  • tvůrčí život dělíme na 3 období
    1. Sokratovské období
       • velký vliv Sokrata
    2. období zralosti
       • vytváří vlastní filosofii
    3. období stáří
       • doplňuje své názory
• Platón je objektivní idealista
  • není materialista, podstatou člověka je ideální princip
    • souvisí se základní filosofickou otázkou
    • svět existuje nezávisle na nás
    • u něj je prvotní idea
      • idea = předloha (vzor), podle které se něco vytváří
      • ideje existují nezávisle na nás, svět idejí je dokonalý, nesmrtelný, nehmotný, prvotní, neviditelný, ale poznatelný rozumem
      • svět věcí je nedokonalý, smrtelný, odvozený od světa idejí, je viditelný a poznatelný smysly
      • pravzorem všech idejí je idea dobra
      • vytvořil žebříček (hierarchii) idejí
        1. idea dobra + ideje hodnot
        2. ideje fyzikálních jevů a procesů – idea klidu, pohybu, zvuku, ticha
        3. ideje pro jednotlivé kategorie bytostí – idea zvířete, člověka
        4. ideje pro vyrobené věci – idea stolu
        5. ideje vztahů – spolupráce, rovnost
      • svět věcí je pouze odrazem světa idejí
  • klade důraz na rozumové poznání
  • podle něj je duše rozdělena do 3 částí
    1. část rozumová
       • uložena v hlavě
    2. část citová
       • uložena v hrudi
    3. část ctižádostivá
       • umístěna v podbřišku
    • celá duše pochází ze světa idejí a jen na čas se spojuje se smrtelným tělem
      • smrtelné tělo je ze světa věcí
      • v těle se duše necítí dobře, proto se rozpomíná (rozpomínání = anamnésis) na to, co prožila ve světe idejí
        • vzdělává se, filosofuje
• názory na společnost a stát
  • rozlišuje dva druhy společnosti
  • lidé žili v souladu s přírodou
  • rozlišuje negativní způsoby vládnutí
    • timokracie – vláda ctižádostivců
    • oligarchie – vláda několika jedinců
    • demokracie – hodnotí velmi negativně (vláda všech)
    • tyranie – vzniká degenerací demokratické vlády
  • jeho nejvyšší hodnoty byly moudrost, statečnost a umírněnost
    • hodnoty aplikoval na ideální uspořádání společnosti
    • vládci by měli být filosofové, protože jsou moudří a jsou nejlépe obeznámeni s ideou dobra
      • + stateční vojáci, kteří zajišťují bezpečnost
      • + výrobci – starají se o materiální uspořádání společnosti
    • vojenské tábory by měly být jedno město
    • idealistická vize
      • ženy jsou matky všech dětí
• etika
  • stejně jako Sokratés věřil, že lidé chtějí dobro a pouze z nevědomosti nebo na základě domnělých vědomostí často sešli ze správné cesty
  • každý člověk se může vydat na cestu filosofie
  • cílem konání je dobro
  • člověk by měl zaměřit svůj život na nejvyšší ze všech idejí – dobro
• v roce 387 př.n.l. založil velkou Sokratovskou školu
  • filosofická škola (západní univerzita)
  • v 6tém století uzavřena Justiniánem
  • pro učitele i pro žáky platila zákonná estetická pravidla
    • nezdravá strava
    • málo spánku
    • sexuální abstinence na podporu koncentrace
    • aby se člověk mohl stát žákem akademie, musel být seznámen s matematikou a geometrií
    • být filosofem je náročná činnost – postoj, který formuje celého člověka
• teprve v moudrosti člověk nachází opravdové štěstí
• nezajímal se o ženy
  • špatné postavení žen
  • žena byla mužovým majetkem
  • pro filosofy byly ženy nepříjemné překážky, které odpoutávaly může od vzdělání
• zcela běžná byla pederastie
  • pohlavní vztah dospělého muže ke chlapci, který dosáhl puberty
  • v té době patřila ke společenské normě
  • prostřednictvím lásky byly předávány zkušenosti i znalosti
  • Aristoteles označil pederastii za nepěkný zlozvyk (v knize Etika Nikomakova)
• missin'
• dílo
  • především šlo o dialogy
  • Obrana Sokratova
    • dialog nebo rozhovor je cestou k pravdě
    • předpokladem každého dialogu je schopnost naslouchat
    • Platónův Sokrates (využívá autority svého učitele a nechává mluvit jeho) zpochybňuje pevně zakořeněné názory
    • pro Platóna má mýtus ještě jiný význam
      • podobenství (příběh, obraz)
      • zdroj filosofie, řeč duše
      • navazuje na myšlenky předsokratovských myslitelů
      • co se mu zdá podstatné, tak využívá ve své filosofii a nechává v platnosti to, co bylo řečeno před ním, ale nebere to jako deinitivní pravdu
  • Ústava
    • věnuje se politickému uspořádání
    • některýmy systémy zcela opovrhoval, měli by vládnout filosofové, vojáci, výrobci
    • představuje základní rysy různých ústavních forem antického světa
    • v díle uvádí podrobné pokyny k vytvoření nejlepšího státu
    • rozvíjí myšlenky týkající se oblasti dění filosofie, teorie hudby a poznání
    • toto dílo také nabízí obsažnou teorii poznání člověka
    • vzdělanost úzce souvisí s vedením státu
      • Platón chápe vzdělání jako cestu člověka k sobě samému (člověk pochopí sám sebe, smysl svého života)
      • vzděláním se rozumí formování celého charakteru
    • vymezuje formy jako je vzdělanost a nevzdělanost
      • nevzdělanost = strávit život nefilosoficky
      • vzdělanost = individuální proces zrání, který člověka vyvádí ze starých zvyklostí
        • teprve na cestě k rozumu člověk nachází štěstí
    • podobenství o jeskyni
      • lidé sedí připoutáni v jeskyni, před nimi je stěna, za nimi zídka a za zídkou oheň
      • po zídce chodí různí lidé, ale připoutaní vidí pouze stíny
        • lidé považují stíny za skutečné
      • lidé, kteří bez uvažování přijímají to, co se jim věřením přikládá
        • (aneb voliči KSČM)

Aristotelés

• stageiřan
• 384 – 322
• encyklopedicky shrnul celý dosavadní vývoj řeckého myšlení (filosofie)
• jeho otec byl synem makedonského krále Filipa II.
• v 17ti letech nastoupil na Platónovu akademii, zůstal tam až do Platónovy smrti (cca 20 let)
• empiricky zaměřen (zkušenostně)
• Přítelem je mi Platón
• na makedonské hoře vychovával Alexandra Makedonského
• postavil sochu Platónovi
• nakonec opustil Atény a založil svou vlastní školu
  • {335} Lykeion, název podle sloupořadí
  • v té době napsal nejvíce svých děl
  • Politika; Metafyzika; Etika Nikomachova; O duši – psychologický spis (výrok „Staň se, čím jsi“)
  • Organon – zabývá se ontogenezí
• provedl kritiku Platónovy teorie idejí
  • není možné, aby podstata světa byla oddělena od jevů
• jeho učení můžeme nazvat jako dualismus
  • hovoří o látce a formě
  • uznává existenci materiálního světa, chápe látku jako pasivní
  • látka je pouze předpokladem existence konkrétních věcí
  • k této látce musí přistoupit aktivní duchovní princip
  • vznik věcí je způsoben vnější příčinou, která vyvolá pohyb od možnosti ke skutečnosti (od látky k její formě)
• duchovní princip, ikdyž se nepohybuje je hybatelem
  • prvním hybatelem je bůh (ne v náboženském smyslu slova)
• přechodem od možnosti ke skutečnosti dochází k pohybu
• morfé = forma
  • duchovní princip
  • je spojena zátkou, kterou nazývá hylé – hmotný princip (nositel individuálních vě­cí)
  • kdyby byla látka oddělena od formy, byla by amorfní, pasivní
    • forma a látka nutně musí být spojené
  • látka v sobě obsahuje možnost, tím, že se spojí s formou, přejde od možnosti ke skutečnosti
  • při spojování látky s formou dochází k pohybu
• vystupoval proti Platónově myšlence idealistického stá­tu
• kritika pederastie
• považován za zakladatele tzv. pojmové logiky
• missin' (1 hodina, pátek – VUT)
• aristokracii považoval za něco samozřejmého
  • otrok je živý nástroj
• zoon politikon areté
  • cílem je blaženost a ctnost