Studentský portál HarLab


Zapomenuté heslo/login

Info

Revision: 267
Naposledy upraveno: 30.11.2008 20:46:34
Naposledy upravil: kn

2 - Existencionalismus tisk

  • zároveň literární i filosofický směr; jako filosofický vznikl po 1. světové válce v Německu
  • filosofové M. Heidegger, K. Jaspers
  • zabývá se vztahem jedince a kolektivu
  • v literatuře se prosazoval od konce 30. let
    • východiskem člověk jako jedinec prožívající svůj život v čase a na světě spolu s jinými lidskými bytostmi
      • tento člověk si v mezních situacích, v ohrožení a strachu, s úzkostí uvědomuje svou konečnost a nevyhnutelnos­t smrti
      • cítí odcizení vůči světu a v „nicotě“, která ho obklopuje se pokouší překonat zoufalství, absurditu světa
      • dobírá se sebepoznání, volí si svými činy bytí jako svobodu
  • hrdinové jsou často velmi osamocení, řeší otázku smyslu života a konečnosti života
  • často pesimistické knihy

Albert Camus {1913 – 1960}

  • pocházel z Alžírska, kde vystudoval filosofii
  • prozaik, dramatik, publicista a filosof
  • Francouz, v odboji proti nacistům za války
  • zemřel při autohavárii
  • ve svých dílech zdůrazňoval problematiku odcizenosti, absurdity a revolty, věří v individuální vzpouru a lidskou solidaritu
  1. existencionální díla
    • romány Mor, Cizinec, Pád, První člověk
    • sbírka povídek Exil a království
    • Nedorozumění, Stav obležení, Caligula, Spravedliví
  2. filosofické eseje
    • Mýtus o Sisyfovi, Člověk revoltující, Listy německému přiteli
  3. překlady a dramatické adaptace
    • například Dostojevského, Lope de Vegy
  • Mýtus o Sisyfovi, Bytí a nicota
  • novela Cizinec
    • děj se odehrává v Alžíru v 2. pol. 20. stol.
    • hlavní hrdina a zároveň vypravěč je úředník Marsault
    • na začátku pohřeb matky, na kterém se chová chladně
    • zdá se, že svůj život jen pozoruje
    • jede se sousedem a Marií, kterou potkal na pohřbě do Alžírska, tam zabije oslněn sluncem člověka

      → je souzen a popraven, soudci se více zajímají o jeho předchozí život než samotnou vraždu

      • po odsouzení za ním přichází kaplan a mluví o jeho životě
  • Mor
    • psána formou středověkých kronikářů (románová kronika)
      • píše ji hlavní hrdina a zároveň vypravěč, lékař Bernard Rieux
    • výpověď o chování lidí v morem zamořeném městě
      • dbá na tón objektivního svědka, jeho ctižádostí je, aby se lidé poučili; sám jde příkladem
    • vede boj s epidemií, s morem, se smrtí; vede boj proti nicotě; nepovažuje se za hrdinu
  • absurdní drama Kaligula – šílený císař chce upozornit na svojí existenci pácháním zločinů

J.P.Sartre {1905 – 1980}

  • francouzský prozaik, dramatik, esejista a filosof
  • studoval v Paříži a Berlíně, středoškolský profesor filosofie
  • nepřijal Nobelovu cenu
  • velmi levicově zaměřen, komunista, obdivoval SSSR – byl za to placený
  • Bytí a nicota; Existencionalismus je humanismus; Kritika dialektického ro­zumu
  • Nevolnost (Hnus)
    • spíše esej, než román; kniha má formu deníku
    • příběh intelektuála, který se rozhodne psát historické dílo o nějakém hraběti
    • při psaní filosofuje a dojde k závěru, že jeho život nemá smysl
    • z tohoto závěru je zhnusen a pozvrací se
  • cyklus Zeď a jiné povídky
    • 5 novel
    • titulní próza → zdmi vězení jsou odděleni odsouzenci na smrt, zeď je i místem popravy, ovšem i symbolem vzájemné oddělenosti lidí, i absurdity bytí
    • děj → období španělské občanské války
      • když si hrdina uvědomí absurditu svého dosavadního života, dostává díky absurdní náhodě, která je oním hlavním aktérem bytí „milost“ (odklad smrti)
  • Cesty svobody
    • románová tetralogie (Věk rozumu, Odklad, Smrt v duši, Poslední šance) – nedokončená
    • hlavní postavou je profesor filosofie Mathieu Delarue, děj se odehrává v letech 1938 – 1940
    • základním tématem je problematika lidské svobody
    • hrdina je intelektuál, sklon k introspekci, k reflexi, zpočátku je velmi pasivní, neschopný činu, posléze (3. díl) koná činy ze zoufalství, z pomsty
      • mstí se za svou slabost, mstí se všem a všemu (střelba na němce, atd.)
      • žil proto, aby zemřel; umřel, aby svědčil o tom, že žít není možné
  • Uragán nad cukrem
    • kniha reportáží o kubánské revoluci
  • Slova – autobiografické dílo; Mouchy – dramatická parafráze; Za zavřenými dveřmi; Mrtví bez pohřbu
  • v dílech se zaměřil zvláště na pocity znechucení, nevolnosti (hnusu) z absurdní lidské existence, na otázky volby, svobody, odpovědnosti, angažovanosti, sporu morálky a politické praxe

Další spisovatelé

  • B. Vian
    • spíše absurdní romány
    • Pěna dní, Naplivu na vaše hroby
  • Nicos Kazant Zakis (Řek)
    • vnímá svět optimističtěji
    • Řek Zorba (s), Kristus znovuukřižovaný