6 - Vznik fašismu

• příčiny: oslabení a zklamání z výsledků války
  • hospodářský úpadek a sociální nestabilita
• silná dělnická a rolnická hnutí
• od roku 1919 vznikají ozbrojené bojové svazy
  • vrchol 1920
  • důstojníci, vojáci (černé košile)
• radikální nacionalismus
  • střední vrstvy, nespokojenci → obava z inflace, růstu dělnických mezd
• podporovány pravicovými silami
  • snaží se o potlačení dělnického hnutí
  • pravicové síly chtějí získat voliče tím, že bude všeobecné volební právo
  • nestabilita, velké reparace, zabaveny stroje
  • utváří pozemkovou reformu pro zemědělce a mzdové minimum za pracovní dobu
  • volební program pro co největší ovlivnění voličů
• {1922} pochod na Řím
  • 26 tis. vojáků
  • kapituloval král Viktor Emanuel III., k moci se dostává Mussolini → totalitní režim
  • Mussolini původně radikální socialistický novinář
    • jmenován ministerským předsedou (fašisté se zmocnili státní moci bez boje)
  • fašistická strana se dostává do čela
  • nadvláda vůči ostatním skupinám
    • povolena pouze jedna strana
      • zákaz ostatních politických stran, legální je pouze fašistická strana
      • cenzura tisku, literatury, pronásledování a vyhošťování odpůrců, masová propaganda režimu
      • požáry, výhružky, vydírání, vraždy
      • podpora z podnikatelských kruhů (majiteli bank atd.) → mají zájem na stabilitě, lidé negativně ovlivněni
  • italský fašismus není tak agresivní jako německý (co se týče pronásledování domácích odpůrců)
• {1923} k moci se dostává pravice
  • vyvolalo reakci, vzniká ozbrojené povstání (připravil Jiří Dimitrov)
    • bylo potlačeno, fašisté mají absolutní moc
    • Dimitrov emigroval do Německa, kde působil u mezinárodních dělnických organizací
• {1925} neomezená fašistická diktatura
  • opírají se o byrokratický aparát a fašistickou milici
  • zrušen parlament
  • kult osobnosti (titul Duce)
  • vůdce = syn národa, reprezentuje stát, symbol „národní vůle“
• {1929} Lateránské dohody
  • smlouva mezi italským státem a papežem (Pius XI.)
    • podpora režimu katolickou církví, na oplátku uznána samostatnost papežského státu
  • revize v roce {1984}
• výbojná zahraniční politika
  • pronikají na balkán, usilují o ovládnutí Středozemního moře
  • Albánie se stává italský protektorátem, agrese vůči Jadranu, Africe (Habeš → dnešní Somálsko, Etiopie)
• ohlas italského fašismu
  • vůdcovské, generálské nebo královské autoritativní re­žimy
    • Španělsko (Primo de Rivera 1923–1930)
    • Portugalsko
      • generál Antonio Carmona
      • {1926} vojenský převrat, pak diktátor Antonio Salaza
        • fašistický režim až do roku 1932
    • Polsko – generál Pilsudský
    • fašizující vlády v Řecku, Albánii, Rumunsku, Bulharsku, dočasně v pobaltských státech
  • profašistický režim admirála Miklóse Horthyho v Maďarsku, Kamala Atatürk v Turecku
  • ohlas v Latinské Americe
    • Brazílie (diktátor Getulio Vargas)
    • Ekvádor, Bolívie, Dominikánská republika, Argentina