Info
Revision: 325
Naposledy upraveno: 15.01.2009 23:22:02
Naposledy upravil: haree
5 - Eukaryota 
- velikost až 100µm
- vnitřní prostor je členěn systémem membrán do oddělených prostředí
- mohou být přítomny enzymy
- obsahuje narozdíl od prokaryotické buňky pravé jádro a množství dalších organel oddělených membránami
- uvnitř cytoplasmy se nachází vláknité struktury, které vytvářejí
buněčnou kostru (cytoskelet)
- eukaryota má vláknitou DNA
- vznik
- teorie endosymbiózy
- jeden organismus žije uvnitř druhého
- do jedné buňky vcestovala bakterie sinice, ta v ní funguje jako organela dýchání nebo symbiózy
- většina organel je prokaryotického charakteru
- teorie endosymbiózy
- výskyt u rostlin, živočichů a hub
- rostlinná buňka má na povrchu buněčnou stěnu
- živočišná nemá
- u hub je buněčná stěna tvořená chitinem (živočišný původ)
- rostlinné buňky obsahují chloroplasty a plastidy
- na povrchu se nachází cytoplasmatická membrána
- uvnitř fosfolipidové dvouvrstvy mohou být umístěny bílkoviny
- pokud vedou celou membránou, nazývají se transmembránové proteiny
- obsahuje další součásti [antigeny, iontové kanály]
- semipermeabilní (polopropustná)
- voda může procházet
- uvnitř fosfolipidové dvouvrstvy mohou být umístěny bílkoviny
- buňky, které neprojdou membránou se musí přenášet jinak
- endocytóza
- transport látek dovnitř buňky
- pinocytóza
- transportovány kapalné látky
- fagocytóza
- transportovány pevné látky a velké částice
- transport probíhá pomocí váčků, které jsou transportovány do
cytoplasmy
- na povrchu váčku se nachází membrána
- exocytóza
- znovuotevření váčku (přenos váčku zevnitř buňky)
- umožňuje vylučování látek
- endocytóza
- endoplasmatické retikulum
- přímo napojeno na buněčné jádro
- granulární e.r.
- endoplasmatické retikulum se zachycenými ribozomy
- agranulární e.r.
- nemá zachycené ribozomy
- vztah k syntéze a úpravě bílkovin
- jeden typ endoplasmatického retikula může plynule přecházet v druhý
- Golgiho komplex
- systém váčků a cisteren, spojeny kanálky
- cis (zde putují váčky od endoplasmatického retikula) a trans strana
- provádí finální úpravu látek syntetizovaných a upravovaných v endoplasmatickém retikulu
- látky jsou poté pomocí váčků dále distribuovány
- lyzozómy
- probíhá zde lýza, obsahují lytické enzymy
- v mrtvých nebo poškozených buňkách dojde k narušení lyzozómů a poté k lytické smrti
- lytická smrt
- obsah lyzozomů se vylije a rozloží buňku
- původ v endoplasmatickém retikulu nebo Golgiho komplexu
- cytozómy
- peroxyzómy (obsahují peroxidázy)
- glyoxyzomy (enzymy glyoxalátového cyklu)
- semiautonomní organely
- polonezávislé
- některé geny mají obsaženy v buněčném jádře
- DNA je bakteriálního typu (uzavřená do kruhu)
- částečně závislé na jádře
- mitochondrie, chloroplasty
- na povrchu mají 2 plasmatické membrány
- vznik endosymbiózou 2 buněk
- mitochondrie
- zajišťují buněčné dýchání
- enzymy dýchání jsou zabudovány do vnitřní membrány
- vytváří se tzv. krysty
- uvnitř se nachází mitochondriální matrix obsahující DNA
- mitochondrie se u člověka dědí po matce
- chloroplasty
- obsahují chlorofyl
- podobná stavba jako mitochondrie
- vnitřní membrána vytváří tylakoidy
- penízkovité útvary naskládané na sebe
- vzájemně propojeny
- je v nich uzavřen chlorofyl, probíhá zde fotosyntéza
- vnitřní membrána vytváří tylakoidy
- leukoplasty
- vyskytují se v rostilnných pletivech
- zásobní funkce
- amyloplasty
- shromažďují škrob
- chromoplasty
- obsahují barvivo
- cytoskelet
- buněčná kostra
- síť vláken vedoucí napříč cytoplasmou
- funkce buněčné opory
- některé funkce umožňují buněčný pohyb
- mikrotubuly
- tvořeny tubulinem (bílkovina kulovité struktury)
- zpevňovaví funkce
- průměr asi 25 nm, vzhled dutých trubiček
- mikrofilamenta
- pohybová funkce
- obsahují aktin
- průměr 7 nm, vláknité struktury
- intermediální filamenta
- oporná funkce
- průměr asi 17 nm
- pohyb buněk
- bičíky, řasinky (např. ve střevech → zajišťují pohyb potravy)
Metabolismus eukaryotických buněk
Dělení buněk
- rozmnožování
- celý pochod má 3 mezistupně, které musí vždy proběhnout
- replikace DNA, prostorová separace dceřinné DNA, rozdělení buňky
- chromozóm
- útvar uvnitř jádra buňky, který je tvořen řetězcem DNA
- uvnitř každé buňky je asi 2 metry dlouhé vlákno
- 23 párů řetězců
- histony
- bílkoviny
- umožňují spiralizaci chromozomů
- důležitá pro správný průběh dělení buňky
- bazické proteiny (zásadité povahy)
- DNA je namotána na komplex histonů (H2A, H2B, H3, H4)x2
- chromatin
- dlouhá lineární molekula DNA, na níž jsou navázány proteiny, které umožňují svinutí DNA do kompaktnější struktury
- chromozóm je tvořen chromatidou, nebo chromatidami, podle toho, jestli už došlo ke zdvojení
- centromera = zúžené místo, kde se vážou mikrotubuly kinetochóry
(mikrotubuly dělícího vřeténka)
dělení centromer podle umístění
- primární konstrukce
- dělení podle umístění
- metacentrické
- obě raménka přibližně stejně velká
- centromera umístěná uprostřed
- submetacentrické
- centromera mírně posunutá
- akrocentrické
- centromera posunuta skoro na konec
- telocentrické
- umístění úplně na konci
- kinetochor
- v místě centromery
- umožňuje vazbu dělícího vřeténka na chromozóm
Typy dělení
- amitóza
- vzniká jaderná přepážka
- nevznikají plnohodnotné dceřinné buňky
- pochyby, zda vůbec existuje

- mitóza
- vznikají buňky identické s rodičovskými
- dochází k replikaci DNA
- profáze
- dochází ke spiralizaci replikovaných chromozomů (koncentrují se)
- centriola se rozdělí na dvě části, obě části putují k opačným pólům jádra
- vytváří se dělící vřeténko
- prometafáze
- rozpouští se jaderná membránka
- mikrotubuly dělícího vřeténka se napojí na kinetochory chromozomů
- metafáze
- zkracování mikrotubulů dělícího vřeténka
- seřadí se v ekvatoriální rovině mezi oběma póly dělícího vřeténka
- zkracování mikrotubulů dělícího vřeténka
- anafáze
- oddělí se od sebe sesterské chromatidy
- vznikají z nich dceřinné chromozómy
- zkracují se mikrotubuly dělícho vřeténka, jednotlivé chromozómy putují k pólům dělícího vřeténka
- oddělí se od sebe sesterské chromatidy
- telofáze
- dochází k zániku dělících vřetének, vytváří se nový jaderný obal, vznikají 2 nová jádra
- obnovuje se jaderná membrána

- meióza

- redukční dělení
- snižuje se množství dědičné informace na polovinu
- k replikaci DNA dochází jenom jednou
- při prvním dělení vznikají buňky s polovičním počtem chromozómů
- dochází k redukci chromozómových sad
- dělení buněk, které vede ke vzniku gamet
- chromozómy
- autozomy
- ostatní chromozómy, které se vyskytují v buněčném jádře
- gonozomy
- pohlavní chromozómy
- nesou geny potřebné pro určení pohlaví jedince
- homologické ch.
- autozomy
- profáze I
- dochází ke spiralizování chromozómů, vytváří se homolobní chromozómy
- leptoténe
- spiralizování chromozómů
- zygoténe
- párování homologických chromozómů
- pachyténe
- spiralizací zhrublé chromozómy se mohou překřížit
- diploténe
- dochází k překřížení ramének sesterských chromatid
- crossing
over
- znovuspojení chromozómů
- diakinéze
- pokračuje rozestup dvojic chromatid
- anafáze I
- k pólům dělícího vřeténka odcházejí celé chromozómy
- redukce počtu chromozómů na polovinu (haploidní buňky)
- karyokineze = dělení jádra
- cytokineze = dělení buňky
- u živočišných buněk dochází k zaškrcování
- u rostlinných buněk se začne vytvářet ploténka z pektinu
- postupně se vytvoří přepážka a obě buňky se oddělí
Tkáně
- podílejí se na vytváření funkčních celků nazývaných orgány
- tkáně → orgány → orgánové soustavy
- každá lidská buňka obsahuje všechny geny, ale některé geny jsou
uzamčené a projevuje se pouze určitá kombinace genů
- tato kombinace určuje o jakou buňku se jedná
- svalovina
- hladká
- tvořena svalovými buňkami
- příčně pruhovaná
- tvořena soubuními
- srdeční
- tvořena svalovými buňkami
- hladká
- nervová tkáň
- tvořena nervovými buňkami
- sympaticus
- prokrvení svalů
- parasympaticus
- prokrvení vnitřních orgánů narozdíl od svaloviny
- aktivovány žlázy
- podpůrné buňky (gliové b.)
- krev
- erytrocyty
- přenáší kyslík
- zploštělý tvar, neobsahují jádro, jsou vyplněné krevním barvivem hemoglobin
- bílé krvniky
- zajišťují obranyschopnost organismu
- granulocyty a agranulocyty
- humorální imunita
- tvorba obranných látek
- krevní destičky
- zodpovědny za srážlivost krve
- erytrocyty
Viry
- nedá se mluvit o projevech života, neprojevuje jakoukoliv aktivitu, pokud není uvnitř buňky
- tvořeny nukleovou kyselinou a bílkovinným obalem
- kapsida = bílkovinný obal
- může mít různé uspořádání
- kapsida = bílkovinný obal
- virion
- infekční částice viru (část viru, která je schopna infikovat hostitelskou buňku)
- DNA viry
- virus dětské obrny, rýmy, zarděnek, kulhavky, slintavky, klíšťové encefalitidy
- RNA viry
- virus chřipky, oparu (herpes viry), neštovic
- nukleová kyselina obsahuje základní geny pro stavbu bílkovinného obalu
a někdy také pro replikaci DNA
- mohou obsahovat velmi málo genů, protože využívají aparátu buňky
- bílkoviny mají ochrannou funkci pro nukleovou kyselinu
- druhotnou funkcí je rozpoznat hostitelsnkou buňku
- nukleová kyselina + kapsida vytváří tzv. nukleokapsid
